Aleutský okres (Aleutskiy Rayon)
Aleutský okres je součást Kamčatského kraje Ruské federace. Jeho území zahrnuje Komandorské ostrovy, z nichž dva větší jsou Beringův ostrov a ostrov Mednyj. Rozloha okresu činí 1580 km2, počet obyvatel se v důsledku těžkých životních podmínek stále snižuje, v současnosti je odhadován na 600 (polovina Rusů a polovina Aleutů). Hlavním městem a vlastně jediným obydleným místem je Nikolskoje. Hlavou (předsedou místní dumy) Aleutského okresu byl Nikolaj Izvěkov, ve volbách 10. října 2010 ho porazila generální ředitelka Aleutského rybokombinátu Světlana Vasiljevna Arnacká, která se ujala funkce 29. prosince 2010.
Komandorské ostrovy jako strategické území na samém okraji impéria s velkým ekonomickým významem (lov vzácných kožešin) byly roku 1888 vyhlášeny samostatným okruhem Přímořského kraje, roku 1926 byl založen Aleutský sovět a roku 1932 přejmenován na Aleutský rajón.
Komandorské ostrovy jako strategické území na samém okraji impéria s velkým ekonomickým významem (lov vzácných kožešin) byly roku 1888 vyhlášeny samostatným okruhem Přímořského kraje, roku 1926 byl založen Aleutský sovět a roku 1932 přejmenován na Aleutský rajón.
Mapa - Aleutský okres (Aleutskiy Rayon)
Mapa
Státní území - Rusko
 |
 |
| Ruská vlajka | |
Sousedy Ruska jsou (od severozápadu proti směru hodinových ručiček): Norsko, Finsko, Estonsko, Lotyšsko, Bělorusko, Ukrajina, Gruzie, Ázerbájdžán, Kazachstán, Čína, Mongolsko, znovu Čína a Severní Korea. Prostřednictvím Kaliningradské oblasti, strategické západní exklávy, dále sousedí s Litvou a Polskem. Ruské Kurilské ostrovy se nacházejí na dohled od Japonska a k Rusku patřící poloostrov Čukotka není daleko od Aljašky (Spojené státy americké, USA). Území Ruska je rozděleno do 11 časových pásem a 85 samosprávných celků, z toho 22 republik.
Měna / Jazyk (lingvistika)
| ISO | Měna | Symbol | Platné číslice |
|---|---|---|---|
| RUB | Ruský rubl (Russian ruble) | ₽ | 2 |
| ISO | Jazyk (lingvistika) |
|---|---|
| KV | Komi (Komi language) |
| RU | Ruština (Russian language) |
| TT | Tatarština (Tatar language) |
| CE | Čečenština (Chechen language) |
| CV | Čuvaština (Chuvash language) |